Po necelých třech letech mění Tryskomyš majitele
Jak jste si mohli přečíst v předchozích článcích, objevily se problémy s motorem. Vyměnily se snad všechny možné komponenty, hlavou počínaje a různými čidly konče. I turbo je po repasi. Přesto auto trpí nadměrnou kouřivostí...
Finální diagnóza zní: ve válcích jsou rýhy, je nutno udělat druhý (!!!) výbrus.
Není nutno dodávat, co všechno by bylo třeba udělat. Je to náročné jak po technické stránce, tak po finanční.
Důvod, proč jde auto "z domu", to ale není...
Tím důvodem je koupě jiného auta a tím i splnění jednoho snu.
Před časem se totiž v inzerci objevil Dodge Dart Custom z roku 1974 s 318 V-8 a ten prostě nešlo nekoupit...
A vzhledem k tomu, že veškeré volné finance "spolkne" Dart, ES by stálo v garáži a chátralo. A to já mu prostě nemůžu udělat...
Takže po letech strávených s Mini-Mopary (počítám i bílé "éESo") se u mě tato kapitola uzavírá. Neznamená to, že bych na "Tryskomyši" zanevřel, to ani náhodou! Akorát už žádnou nebudu vlastnit (i když, kdo ví, jak se budou věci vyvíjet a na co během let narazím). Jejich přiznivcem však zůstanu nadále!
Už teď ale můžu říct, že černá Tryskomyš jde do dobrých rukou a v rodině, do které míří, jí budou dělat společnost (kromě několika osmiválcových amerik) další FWD Mopary - Chrysler Voyager I. generace a Chrysler GS, což je "poevropštělá" Daytona Shelby.
Už se těším, až jí potkám na nějakém srazu, povykládám s jejím majitelem a třeba se i svezu...
2024 ©